Jdi na obsah Jdi na menu
 




Kočky - kolik toho o těchto tajemných bytostech bylo již napsáno!
Kočky byly a jsou uctívány, milovány, stejně tak zatracovány a nenáviděny.
Jedni je povýšili na vznešené domácí společnice, druzí je považují za nečistá potulná zvířata požírající hlodavce. A to v lepším případě. V tom horším je třeba upálí či ukřižují.

Co člověk, to názor. Co kočka, to příběh.

Záleží jen a pouze na nás, zda v nalezeném vrnícím chlupatém klubíčku spatřujeme budoucího přítele, který s námi půjde řadu let životem v dobrém i zlém, bytost, která nám bude pomáhat překonávat všední trápení anebo jej budeme od prvního okamžiku považovat za cosi zbytečného až obtěžujícího, nehodného sebemenšího zájmu.
Pohled do kočičích očí však hovoří sám za sebe, stačí chtít v něm číst.
Když se vám dostane do rukou zubožené kočičí stvoření, záleží jen na vás, zda zvolíte chladný postoj a nezájem o „dalšího z řady nedůležitých“, nebo s ním dobrovolně prožíváte bolest a radujete se, když se záchrana jeho života podaří a vy vidíte, jak si ten původně „odpisový kus“ spokojeně přede.

Péče o opuštěné kočky skutečně není perspektivní oblast činnosti.
Toulavých koček jsou plné ulice, mnozí lovuchtivci na nich nacvičují střelbu na živé terče, v očích veřejnosti je každá pouliční kočka prašivý bacilonosič a nejedna maminka trávící na pískovišti chvilky s milovanou ratolestí po tom „kočičím ohrožení“ s gustem mrští kamenem.
Kdo by řešil, proč je tomu tak? Koho zajímá, že existují zákony a vyhlášky ve věci péče o bezprizorní zvířata (dle právního řádu nalezené „věci“), které ovšem příslušné instituce a správní celky prostě ignorují?

Je jaro a na svět přicházejí nová a nová nechtěnátka. Jen málokteré kotě narozené ve volné přírodě se dožije dospělého věku. Nežádoucího potomstva koček jsou plné útulky. Trestat by se měli nejen ti, kteří nezákonně usmrtili zvíře, ale i ti, kteří dopustili, že se z něj stalo zvíře toulavé, opuštěné, hladové a nemocné. Ale kde není žalobce, není ani soudce.

Při prohraném boji o záchranu nalezence se neubráníme myšlence, nebylo to zbytečně? Nedalo se více pomoci? Vkrádá se otázka, zda by zrovna tato kočka nebyla pro někoho ta nejmilejší?
Když se naopak zadaří a kočičí pacient přežije, je rozmazlován, dostává se mu tak satisfakce za prožité utrpení.
Bohužel, pro mnohé kolem nás je zvíře zcela nicotný element.
Pro nás je život jako život - leckdo nás zřejmě odsoudí, ale pro úhyn zvířete truchlíme stejně jako pro smrt blízkého člověka. Odmítáme výrazy „chcípla nám kočka“ nebo „pošel nám pes“. Nám umírají přátele...

Poznáváme mnohé osudy, kočičí i ty lidské.
Viděli jsme potetovaného rváče, který brečel jako malý kluk nad přejetým kotětem. Měli jsme tu čest poznat elegantní dámu z vyšších kruhů, která trvala na uspání svého kocoura v okamžiku, kdy veterinář doporučil dlouhodobou léčbu spočívající v denní aplikaci léčiv. Prý by jí to narušovalo bohatý společenský život.
Skutečné hodnoty nelze spatřit pouhým okem, zdá se.

Nyní máme v péči téměř stovku koček. Veškeré bytí a nebytí často stojí a padá „pouze“ na financích. Krmit se musí denně, léčit podle potřeby. Jak vyřešit situaci, když není za co? Jak ustát ten každodenní boj o přežití?
Opuštěné dítě vzbudí pozornost vždy, kdežto týrané či postižené zvíře je ponecháno svému osudu a tím vlastně odsouzeno k bolestivé smrti o hladu a bolesti. Pro mnohé zvířecí pacienty jsme poslední naděje. Těžko definovat cenu zachráněného zvířecího života, když na straně druhé existuje mnoho nezodpovědných množitelů, kterým je další osud narozených zvířat lhostejný.

Když se řekne útulek“, automaticky se vybaví poslední štace. Zvíře z útulku bývá postaveno do pozice „odpadlíka“, přicházejícího z prostředí, které nezaručuje kvalitu. Při vyslovení pojmu „útulek“ si většina představí pochybné zařízení nesplňující jakékoliv základy hygieny, kde zvířata živoří v nevyhovujících podmínkách, tísní se v nedostačujících prostorech, krmena tím, co by svému domácímu mazlíčkovi málokdo naservíroval. Prostředí, které je automaticky považováno za semeniště infekcí a zvířata zde žijící jsou „slabší kusy“. Útulek - to je zařízení související především s utrpením, nemocemi a hladem, cosi jako přestupní stanice s nadějí, že jednou (výhledově) bude (možná) lépe. Je podvědomě zvykem zavírat oči před prostředím evokujícím zmar. Proto nejsou v oblibě nemocnice, hospice, hřbitovy – a útulky.

Přesto – nebo právě proto vidíme ve své činnosti hluboký smysl.

I kočky v útulku mají své sny.
Mnohým by ovšem stačilo jediné - přežít.

Je jaro a na svět přicházejí nová a nová nechtěnátka ...

Pomozme jim aspoň očkováním !
Možná někdo z vás právě přemýšlí, jakým dárkem potěšit své blízké.
Možná se právě Vám hodí dárkové předměty pro své přátele, případně využijete naše produkty jako upomínkové firemní pozornosti pro obchodní partnery, klienty, přátele, jubilanty ?

Zakoupením hrnečku, dózy či obrázku (nejen) s kočičím motivem koupíte jedné kočce vakcínu - a to není málo ! Zakoupit lze samozřejmě cokoliv z eshopu
WWW.ARTCAT.CZ 


Nebráníme se žádné spolupráci - www.artcat.cz vznikl přece na pomoc zvířatům !

Děkujeme Vám !

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA