TAK UŽ JE TO TADY ZASE !
Pro mnohé je jaro synonymem slunečného počasí, minisukní, grilování a pohody.
Nebo kočka slastně se vyhřívající na prosluněné louce. Jenže – opět začíná ten jarní kolotoč a proto mi nezbývá se opakovat – a nejen to...
S jarem se probouzí touha, rodí se nové životy a zapomíná se na zodpovědnost. Je jaro, čas mláďátek - mnohým z nich však není dáno ani dožít se dospělosti. Je jaro, čas mláďátek a na svět přichází nová a nová kočičí drobotina. Tvorečkové jako nitka, kteří se rodí často jen proto, aby záhy umírali. Každá taková smrt je přitom úplně zbytečná, a tím více bolestná.
Dát nový život a přivést na svět potomstvo, co může být krásnějšího? My lidé máme v tomto případě možnost volby (pravda, ne každá lidská máma dokáže to, co máma kočičí, dát tolik lásky, péče a oddanosti svým dětem, aniž by přitom myslela na sebe). Přesto, my lidé můžeme předvídat a zajistit své rodině životní podmínky, umožnit svým dětem, aby přišly na svět ve správnou chvíli a ve správný čas. O kočičím množení, jeho regulaci a kastračních programech se zmiňují mnozí odborníci, na dané téma se rádo a často mluví v souvislostech s grantovými programy ochrany zvířat (bohužel, většinou zůstane jen a pouze u toho mluvení), na zájmových webech se rodí diskusní fóra ve smyslu pro a proti, jarem to prostě žije. A mezitím přicházejí na svět nová a nová nechtěňátka.
Kde zůstala zodpovědnost ?
Nejeden množitel - ignorant použije argument, že kastrace je přece zákrok proti přírodě, případně zvolí silná slova ve smyslu, že nemáme právo hrát si na Pánaboha a rozhodovat o dalším bytí či nebytí zvířat.
Nechat přijít na svět další bezmocné živé tvory je snadné. Následně je zlikvidovat, utopit, případně nechat osudu napospas, je ještě snadnější.
Roli Pánaboha přejímají nezodpovědní "lidé".
Neodpustím si konkrétní příklady. Energická dáma znatelně zralého věku, trvající na řešení situace. Neopomene zdůraznit, že kočkám rozumí, jelikož přes dvacet let vlastní chovatelskou stanici a její kočky byly vždy favoritky. Tedˇale potřebuje rychle kamkoliv umístit devět koček – vysloužilé kočky s rodokmenem, které už na výstavách nepodávají výkon. Dosud chovné, tedy nekastrované. Naše snaha vysvětlit dotyčné chovatelce, že kočky, které „doslouží“, nejsou přebytečné věci, které lze jen tak odložit, se míjí účinkem. Ve snaze pomoci s hledáním novém domova navrhujeme možnost kočky nechat vykastrovat a začít jim hledat nové rodiny. Následuje reakce: „Veterinář chce za kastraci pět stovek a koček je devět, a už nevynášejí. Tohle snad máte platit vy, ne?“ ukončí rázně hovor. Klasická situace, jde „jenom“ o peníze. Vysvětlovat podobně naladěným jedincům, že naše péče je dobrovolná, vedena snahou pomoci těm, které si samy nepomohou, že jde o činnost nedotovanou a že tudíž nemáme volné zdroje na řešení jejich problému, je marná snaha. Následuje pokus o vyděračskou fintu: „Tak já je někam vypustím, ať si jdou. Když budou mít koťata, no bóóóóže, to je u koček přece normální...“
Nastávající maminka, od které by se očekávalo, že jí bude blízký i mateřský pud kočičí, se nám svěřila s tím, že její kočka je najednou březí, že nemá tušení jak se to mohlo stát, když jí ven pouští jenom občas a že už je to na ní hodně vidět, takže by mohla každou chvíli porodit a že to je tedy problém! Prý to už zkusili vyřešit tak, že kočku odvezli za město, až k lesu, aby netrefila domů. Jenže, představte si, ona si dokázala najít cestu zpět! Tedy by teď potřebovala poradit, jak daleko za město je potřeba březí kočku odvézt, aby se už nevrátila. Inu, kéž by dotyčná maminka nikdy nepoznala bolestivý porod, živoření o hladu a stresu, v opuštění a bez pomoci. Tak tomu se říká skutečná zodpovědnost za své zvíře! Což takhle odvézt tu dobrou duši za město, až k lesu?
Telefonát, jakých je denně několik, aneb „kam s ní“ (s nadbytečnou kočkou, rozumějme). Tentokrát je v hlavní roli téměř měsíční kocourek, prý zdravý, ale bohužel černý. Prý se stalo, že kočka má koťata (jak zvláštní jev!) a toho černého nikdo nechce, co s ním? Prý na zabití už je pozdě (doslovná citace), tak třeba někomu by na myši stačil.
Další telefonát, pro změnu zájemce o kotě. Naděje na nový domov hasne v momentě, kdy zazní dotaz: „Rozesíláte koťata dráhou nebo poštou“?
Je jaro …
Bohužel, stále ještě přetrvává mýtus, že kastrace je zásah proti přírodě. Proti přírodě je ovšem koťata zabíjet nebo nechat jejich osudu pohozené v lese, v popelnici, v městském parku. Čeká je pomalá bolestivá smrt. Neumí se o sebe postarat, jsou v nebezpečí, hrozí jim napadení atd. Dodnes přetrvává trend „likvidace“ novorozených koťat. Trestat by se měli nejen ti, kteří nezákonně usmrtili zvíře, ale i ti, kteří dopustili, že se z něj stalo zvíře toulavé, opuštěné, hladové a nemocné. A přesto, správní celky i nadále „nemají příslušné kolonky“ na řešení problematiky ochrany zvířat. A utrpení umírajících koťat ? Vždyť je to jenom zvíře, tak co ...
Mezi další nezbytné úkony patří i vakcinace.
V loňském roce jsme mj. požádali o pomoc společnost MEVET.
Na základě naši žádosti a následně schváleného poskytnutí daru 50 ks vakcín, před koncem expirace, nicméně použitelných. Tedy jsme s vakcínami závazně počítali, pomoci společnosti MEVET jsme si velice vážili a přišla právě vhod. JENŽE – dlouho se nedělo nic, poté byly vakcíny obchodním zástupcem dodány téměř tři měsíce po expiraci, tedy nepoužitelné. Když jsme na toto MEVET upozornili, dostalo se nám reakce: „S politováním musím přiznat, že kolega nezajistil včasné dodání vakcín dle níže uvedené dohody. V této chvíli nezbývá než Vám sdělit, že takto dlouho proexpirované vakcíny jednoznačně nedoporučuji použít k vakcinaci koček ve vašem útulku“, a dáno nám najevo, že se vlastně nic nestalo, neboť nás to nic nestálo ;-( Pro nás to ovšem znamenalo značnou čáru přes rozpočet, neboť díky přístupu tohoto obchodního zástupce jsme byli v situaci, kdy jsme byli nuceni hledat náhradní řešení, jelikož přislíbené vakcíny měly sloužit k vykrytí urgentních veterinárních úkonů. Stalo se tedy „pouze“ to, že poskytnutý dar byl nepoužitelný, ač tento měl bezprostředně napomoci veterinární péči potřebných zvířat.
Je s podivem, že k takové situaci vůbec může dojít, vzhledem k faktu, že se mělo jednat o přímou pomoc zvířatům, která ovšem je zcela negována faktem, že jediný obchodní zástupce společnosti může veškerou pomoc zhatit, a útulek tak dovést do situace, na kterou doplatí především zvířata v jeho péči.
Jelikož nejsme natolik nezodpovědní, abychom nechali kočky bez nezbytné vakcinace, projevila se tato „pomoc“ okamžitým mínusovým rozpočtem.
Jak málo stačí, aby se šlechetné poskytnutí daru nekonalo, aby jeden „obchodní zástupce“ úspěšně zbojkotoval naši činnost i dobré jméno společnosti MEVET !
Chcete nám pomoci ?
Pomůže každá stokoruna, kastrace ke kastraci, vakcína k vakcíně !
Pro tento způsob pomoci finančního daru na účet organizace 1002015761/2700 lze použít variabilní symbol 5276 (JARO)
Dále je zde náš eshop WWW.ARTCAT.CZ, kdy zakoupením dárečků pro Vaše blízké bezprostředně přispějete právě na péči o naše chlupaté svěřence.
Vítáme i materiální pomoc – neustále potřebujeme především antiparazitika, léčiva, krmiva, čistící prostředky, ručníky, látky, v neposlední řadě i jakýkoliv stavební materiál – využití u nás najde téměř vše, budeme rádi právě za Vaši nabídku !
Vystavení potvrzení o poskytnutí daru ve Vámi stanovené výši pro daňové účely je samozřejmostí.