Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kočičí perspektiva

11. 11. 2006

Říká se, že není domova bez kočky. Bohužel, stále přibývá koček bez domova.  V současné době je tedy mým cílem vybudovat kočičí ráj – ony totiž mnohé kočky  prošly skutečným peklem, velmi často způsobeným právě námi, pány tvorstva, a často přežily jen zázrakem.

Snažíme se jim proto zajistit kvalitní  „kočičí ubytovací zařízení s kompletním servisem“, sestávající jak z prostorného krytého vnitřního zázemí celoročně obyvatelných „kočičích apartmá“, tak s dostatkem venkovních výběhů se vším vybavením, které kočky ke spokojenému životu potřebují. 

Svým svěřencům nenabízíme ubytování bez rozdílu stejné, ale snažíme se plně přizpůsobit a vyhovět jejich individuelním potřebám, zvyklostem a „vkusu“, takže kočce navyklé na pohodlí městského bytu rozhodně nevnucujeme přírodní scenérie, aniž o ně sama projeví zájem, a naopak kočku milující volnost a prostor neuzavíráme do bytové kóje. Některé kočky vyžadují venkovní výběh, jiné touží žít jako čistě domácí tvorové, a je na nás, abychom jim zajistili dostatečně vyhovující podmínky a pohodlí.

Trváme na pestrosti stravy, respektuji rozdílné potřeby kočičích žaludků a chutí, umíme si poradit s případným dietním omezením.  Snažíme se o zajištění veterinární péče s nepřetržitým provozem a kvalitní dostupností, což je úkol vskutku nelehký, zvláště  pak v daném regionu, neboť  zkušenosti  s veterinární péčí, přístupem a následky „odborných“ diagnóz a způsobů léčby poskytují dostatek materiálu na samostatnou kapitolu ( a ne vždy lze očekávat šťastný konec – více rubrika Absurdistán )

Nejedná se v žádném případě o klasický útulek, neboť plně respektujeme individualitu každého zvířete a jeho potřeb.   Kočky ovšem v případě neumístění s příchodem do našeho azylu  získávají bezpečný domov na celý svůj kočičí život, a to s veškerou péčí a láskou. Umístění do domova nového přichází v úvahu pouze tehdy, pokud tento může nabídnout podmínky stejné nebo dokonce lepší. Nejde nám tedy o umístění za každou cenu, a než k tomuto kroku svolíme, nový domov si důkladně osobně prověříme, a spíše než zvířata obratem účelově nedoléčená umísťovat, spíše plánujeme zajistit případná depozita v dalších objektech

Nebráníme se ani navázání kontaktů s ostatními organizacemi se stejným posláním a cílem, vítáme veškeré formy spoluúčasti na našich projektech.

Z dané situace posléze logicky vyplynulo založit občanské sdružení, neboť při realizaci mnoha dalších cílů nutno fungovat jakožto právnická osoba,  být  snaživý jedinec jaksi nestačí, vzhledem k souvisejícím projektům značně širšího rozsahu. 

Mezi naši další prioritu patří záchranný chov ohrožených druhů zvířat - a to nejen kočkovitých šelem, ale i chráněných a exotických druhů, které lze dnes bohužel spatřit většinou již pouze v ZOO. Tato krásná a ušlechtilá zvířata si rozhodně nezaslouží osud, který je mnohdy čeká, není nic horšího než stát se pouhým zbožím v rukou tvora jménem Člověk, jehož cílem je zisk a sláva.

Hodláme tedy vybudovat záchrannou stanici těchto vzácných zvířat a to zcela v souladu se zásadami welfare a CITES, přičemž potřebná povolení a patřičná jednání jsou v úspěšném řízení s Krajskou veterinární správou, jenž je našemu záměru příznivě nakloněna, jelikož v jihočeském regionu jsou podobné aktivity naprosto ojedinělé.

Ona totiž zvířata, ač jsou to bytosti velice krásné a inteligentní, sama o pomoc  požádat nedokážou.

Ony totiž potřebné  lidské duše se samy do popředí drát neumí.

Ono totiž spojení těchto dvou světů je nejenže potřebné a přínosné, ale zároveň nesmírně obohacující, a tímto spojením často vzniká pouto nejsilnější.

On skutečně život není tak černobílý, jak se nám může zdát ...

A přitom stačí tak málo – otevřít oči a vnímat všechny jeho barvy ...

 

 Závěrem si dovolím připojit osobní konstatování : Vzhledem k mnoha svým dalším aktivitám jsem samozřejmě nucena neustále selektovat a oddělovat  „zrno od plev“ . Měla jsem tu čest poznat jistý počet skutečných "Lidí", kterých si nesmírně vážím, a kteří to taktéž nemají v životě lehké. Zároveň jsem ale poznala a stále poznávám další a další pokrytce, parazity, závistivce ( kteří sami netuší,co vlastně závidí), falešné mluvky, kteří mě osobně nikdy nepoznali, přesto o mě vědí i to, co já sama o sobě netuším, atd. Ale to přece patří k věci vždy, když je cíl jasný a jeho realizace zdárně probíhá - malý český človíček nám skutečně nevyhyne. Smekám před těmi, kteří pochopili o čem život je, méně mluví a více jednají. No, a ty ostatní prostě nechávám jejich osudu ... a oni mi za to občas hodí pod nohy nějaký ten balvan ... ale s tím se přece počítá. Hlavní je, že cesta vede dál .

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA